Atletický čtyřboj mezi sportovkáři

Řekli jsme si že i my chceme zakusit tu řeholi několika různorodých disciplín. Prosluněný atletický areál nás přivítal otevřenou náruči, stejně jako ředitel zdejší školy a budoucí adepti královny sportu – atletiky. Hned se nás ujali a naše děcka absolvovala plnohodnotnou rozcvičku jako přípravu na sprint, skok, hod a dlouhý běh.

60 metrů - „Připravte se! Pozor!“ A výstřel…a už po dvojicích peláší do cíle. Musím poznamenat, že všichni do jednoho byli na dráze, na oválu poprvé, a proto se prvostupňaři pomalu rozkoukávali a adaptovali na zdejší podmínky, což nebylo pro tak mladistvé úplně jednoduché. Dopadlo to na výbornou, časy všech znamenaly pěkné osobní rekordy. Gratulace!

Skok daleký – Ještě větší neznámou se stala „dálka“, kluci a holky, kteří viděli sektor s doskočištěm plným písku, tak zpočátku váhali, po prvních pokusech však z nich spadla tréma a většina se prezentovala skoro dokonalými technickými pokusy = odrazem z jedné a doskokem na obě nohy. Paráda!

Hod kriketovým míčkem – Trénink na naší Mařeně probíhal s dopadištěm do kopce a tenisákem, tady jsme nafasovali pravý pryžový míček, který když umíš trochu techniku a máš patřičný švih, tak doletí hodně daleko, což někteří páťáci předvedli přímo na hřišti! Ale ani dívky se nenechaly zahanbit a nahecovaly se vesměs do jedné k osobákům a slušným výkonům. Těžký, ale úspěšný boj!

Běh na 600 metů – Drtivá většina populace nenávidí dlouhý, vytrvalostní běh, my si ho ale, myslím, užili do sytosti. Ano, bylo vidět, že to bude zkouška morálně-volních vlastností malých sportovců, vždyť pocity při dlouhodobé zátěži člověk vnímá velmi negativně – tuhnutí nohou, zrychlený dech a celková „bolest“ tělu nedávají pozitivní signál. Ale i ti, kteří si moc nevěřili, se do toho pořádně „zakousli“ a zabojovali a nikdo nevzdal. Někteří si na metě určitě v duchu říkali “už nikdy více“, ale když jsem se zeptal, kdo chce běžet znovu, minimálně polovina se přihlásila o další závod. Skvělé!

Celé sportovní vícebojařské dopoledne hodnotíme jako nanejvýš úspěšné a při odchodu jsme museli malý „čtyřbojařům“ slíbit, že se sem na jaře vrátíme, abychom si mohli porovnat, jak daleko jsme se za půl roku po aktivitách, činnostech a tréninku ve volitelném předmětu „sportovní příprava“ posunuli v atletických dovednostech. Ještě jednou děkujeme Englišce za dokonalý servis a pomoc při sportovním klání a pochválit musím i naše za zdařilou reprezentaci naší Mařeny.

Sportu zdar a Atletice zvlášť, Rosťa a Robert, učitelé TV.