Aktuality

Prvostupňová Mařádkovic olympiáda

„Ty v…, to se povedlo“.

„Hustý!“.

„Fakt pecka!“

„Skvělé, bomba, zopakovat nejlépe když ne každý týden, tak alespoň jednou v měsíci…“

Takové ohlasy i jiné superlativy se snesly na hlavu organizátorů, kantorů Mařádkovy, kteří se rozhodli pár dní po skončení oficiálních zimních olympijských her „vyrobit“ alternativní sportovně – tvořivé setkání dětí prvního stupně. Naše zápolení se neslo ve stejném duchu jako ono známé Coubertinovské motto, že není důležité zvítězit, ale zúčastnit. To jsme si myslím naplnili beze zbytku a podle reakcí většiny školáčků se už teď těší na pokračování a zopakování v dalších letech. Nesoutěžili jsme v 15 sportovních odvětvích a 102 disciplínách jako dospěláci, ale některé naše klání se možná za pár let dostane do programu největšího sportovního svátku planety.

Tak jen namátkou, berme to postupně: „Mně se to líbí“, říká prvňačka kamarádce na ploše ve florbalu, kde nejmenší stříleli střídavě na soupeřovu branku a vyhrálo přesnější družstvo. To starší, od druháků až po nejvyspělejší páťáky už absolvovali plnohodnotnou hru se všemi regulérními činnostmi. Jen ti mladší zatím praktikovali tzv. hurá hokej, tzn. tam kde je míček, tam jsou všichni…U 4. a 5. třídy se už objevily nápady a náznaky kombinačního stylu, přihrávky.

Jen imaginární brusle si navlékli účastníci dalšího stanoviště, na kterém vynikly zejména dívčí vlohy a talent v tanci, protože se jednalo o krasobruslení. Mnozí to pojali originálně a mohli jsme vidět velmi zdařilé kreace na „ledě“, které si nezadaly s nejlepšími na zimní olympiádě.

Vskutku nápadité a možná i ve světové premiéře mohli diváci sledovat sportdisciplínu nazvanou kopling. Že neznáte a nevíte o co jde? Nevadí, určitě hodně fanoušků už někdy sledovalo curling a na stejném principu se odehrávaly i boje na chodbě prvního patra s tím rozdílem, že „kámen“ se do hry nemetal, nýbrž byl kopnut. Tolik legrace a smíchu při pokusech „kopáčů“ jsme už dlouho při nějakém sportovním odvětví nezaznamenali a nezkoukli“.

Na jiném place si děcka vyzkoušela ještě nedávnou výstavní skříň našeho českého sportování, biatlon. Kdeže ty loňské sněhy odvál čas, protože v letošním roce se profíkům hodně nedařilo, snad bude příslibem do budoucna nadšení a elán školáků na Mařádkově, kteří hravě sestřelovali všechny terče a i v běhu by stačili těm, co trénují celý život a každý den. A když ne teď, tak možná za pár let určitě!

To samé platí i o běhu na lyžích. Tentokrát se naši utkali ve štafetách a ve slalomu mezi kužely. Některé pokusy se velmi vydařily a opět mohu říci, že nám roste do budoucna nová, mladá generace s dobrým potenciálem vyniknout na světových běžeckých tratích.

Kdysi skokanská velmoc, dnes jen skomírající disciplína s několika jedinci – tak bychom mohli charakterizovat skoky na lyžích. Zašlou slávu českého skoku se snažila zachránit paní učitelka druháčků, která dětem naordinovala průpravné cvičení na správný a přesný odraz. Jestli se to povedlo, uvidíme na skokanských dovednostech dětí ve vyšších ročnících.

Nejenom fyzickým projevem se střetávali a pasovali mezi sebou malí Mařádci. Na řadu přišly i tvořivé dílničky, kreativita a fantazie. Tu mohli základkáři uplatnit ve výzdobě národního dresu. Znalosti z oblasti sportovního života zkoušeli mnozí ve kvízu, kde se pak mohli dozvědět některé zajímavosti, třeba z olympismu nebo sportu takového. Odměnili a ocenili jsme se tím, že jsme si dokreslili medaili z nejcennějšího kovu. Zaslouženě! Za nadšení, elán, zaujetí a chuť na sobě pracovat a posouvat se dále!

Nakonec se třídy na chvíli zastavily na videu, kde se rovněž mohly obohatit o nové a přínosné informace, které se jim mohou do jejich životního stylu hodit.

Současná generace mladých tráví spoustu času na sociálních sítích a pomalu se přestává hýbat a pohybovat. Je nutné přitáhnou je a ukázat jim znovu cestu k potřebě sportování, pohybové aktivity a také se touto formou každý z nás může aktivně starat o své zdraví. Nejlépe pravidelnými fyzickými činnostmi úměrnými věku a schopnostem jedinců.

Rozloučím se poslední hláškou, kterou jsem slyšel při odchodu hloučku žáků z tělocvičny po hokejovém utkání: „Fantazie, super jsem si dal do těla a jsem zpocený jako nikdy“

Pevně věřím, že organizátoři z řad učitelů 1.stupně a s nimi i nejstarší deváťáci založili skvělou tradici sportování na naší, krásné Mařádkově. Pozdravem „Sportu a zdar a dětskému obzvlášť“ se loučí Alex Gregory.

Dokumenty ke stažení

Galerie